Dnešní příspěvek vychází z tohoto videa Nicka Norwitze. Opět hlavně zprostředkovávám informace z angličtiny do češtiny pro naše pohodlí. Zároveň jsou v tomto článku informace, které ve videu nejsou. Ale kdo chce, tak určitě doporučuji původní video. Týká se to vztahu mezi ketogenní stravou a rakovinou tlustého střeva.
Nick Norwitz
Nick Norwitz je taková hvězda keto komunity. Je to velmi chytrý člověk studující na Harvardu. Dělá na sobě nutriční pokusy a všechno měří a dokumentuje. Doporučuji shlédnout víc jeho videí, nejsou dlouhá, jsou zajímavá a uděláte si o něm představu. A nejí úplně carnivore diet, aspoň dlouhodobě ne. Jeho strava, když zrovna nedělá žádný experiment, je něco mezi keto a carnivore diet. Keto dieta je strava jen s malým množstvím sacharidů, typicky jen ze zeleniny. Člověk se pak nachází v ketóze, což má silné terapeutické účinky a v krvi má tzv. ketony. Ketonů naše tělo potom vytváří víc, nejvíc se mluví o kyselině beta-hydroxymáselné. To bylo jen takové stručné opakování, věřím, že tohle všichni víte. Zmiňuji to, protože o kyselině beta-hydroxymáselné ještě bude řeč.
Carnivore diet má k tomuto samozřejmě velmi blízko a lidé na carnivore diet, i když možná ne pořád, jsou často v ketóze.
Rakovina tlustého střeva
Rakovina tlustého střeva je třetí nejčastější typ rakoviny (první je rakovina plic, druhá rakovina prsu) a je na vzestupu. V téhle chvíli přibývá ročně zhruba 2 miliony pacientů s rakovinou tlustého střeva. A čím dál víc to postihuje relativně mladé lidi. To znamená, něco děláme špatně, jelikož se to zhoršuje. Obecně víme, že je to problém životního stylu, obezita, kouření, špatná strava jsou všechno rizikové faktory.
Harvard
Harvard nedávno publikoval studii na téma keto a rakovina tlustého střeva. Tady poznámka ohledně studií z Harvardu. Relativně běžně se stává, že Harvard publikuje „vědeckou studii“ a je to totální pavěda a spíš účelová propaganda. Ale samozřejmě to tak není pokaždé.
Střevní mikrobiom
Ve studii autoři použili myši s upraveným střevním mikrobiomem. Ve střevech máme obrovskou spoustu bakterií, které tam mají správně být. Hrají obrovsky důležitou roli pro naše tělo a tím, více méně, končí ověřené lidské poznatky o mikrobiomu. Střevní mikrobiom je v posledních tak 10 letech obrovský hit. Je to nejzkoumanější téma a někde jsem slyšel, že ročně vyjde zhruba 1000 studií a vědeckých článků, které se mikrobiomem aspoň vzdáleně zabývají. Navzdory tomuto obřímu úsilí tomu moc nerozumíme. Je to snaha pochopit celý složitý ekosystém. Tomuhle nebudeme nikdy pořádně rozumět. Je to obrovsky komplexní a složité a ve hře jsou miliony navzájem se ovlivňujících proměnných.
Lidský mozek potřebuje věci zjednodušit do snáze pochopitelnějších modelů. A tak se jednu dobu věřilo (a pořád ještě tomu hodně lidí věří), že je to o biodiverzitě. Neboli čím víc druhů bakterií tam mám, tím je to lepší a zdravější. Pak se ukázalo, že lidé s velmi malou rozmanitostí mohou být zdravější, než lidé s velkou rozmanitostí.
Takže víme, že střevní mikrobiom hraje obrovskou roli v našem zdraví a třeba i v tom, jací jsme. A teď mám doopravdy na mysli naši povahu, naše vlastnosti.
A ještě malá odbočka z odbočky o mikrobiomu, tohle je problém antibiotik. Antibiotika to je jako plošná vyhlazovací nukleárka pro bakterie v našich střevech. I dobré i špatné. Takže někdy antibiotika pomůžou, ale pokud moje tělo porazí problém bez antibiotik, tak je asi lepší to nechat na něm.
Zpátky ke studii
Myši ve studii měly na začátku mikrobiom jako po antibiotikách (v podstatě žádný) a pak dostaly mikrobiom kombinovaný z mikrobiomu 5 zdravých lidí. Díky tomu byl tento experiment víc relevantní pro lidi, i když probíhal na myších. Na myších z etických důvodů, nemůžete lidem cíleně vyvolat rakovinu tlustého střeva, aby jste viděli jak na tom jsou, když jí ketogenní stravu.
Poté u těchto myší způsobili zánět střev tak, aby byly náchylné na rakovinu tlustého střeva. Tyto myši s rakovinou pak měly buď klasickou myší stravu se sacharidy nebo ketogenní stravu.
Výsledek
Ketogenní myši měly méně nádorů, menší nádory a celkově rakovinu výrazně slabší.
Tím to ale neskončilo. Výzkumníci poté dokázali příčinnou souvislost tak, že mikrobiom z ketogenních myší transplantovali do myší na klasické stravě. Tyto myši neměli ketogenní stravu, jen střevní mikroflóru z ketogenních myší. A stejně měly ochranu před rakovinou. To znamená, že to bylo opravdu mikrobiomem.
Takže mikrobiom z ketogenní stravy chrání tlusté střevo před nádory a jejich růstem.
Dál se Nick Norwitz zamýšlí nad mechanismem?
Dobrá praxe ve vědě je, zamyslet se nad mechanismem. Ne jen říct, tam kde je jev A vidím i jev B, ale zamyslet se, čím to je.
Kyselina stearová
Střevní mikrobiom na ketogenní stravě prospívá bakteriím, které vytváří kyselinu stearovou. To je nasycená kyselina (nasycené tuky), kterou běžně najdete ve stravě. Ta bojuje proti rakovině pomocí dvou mechanismů.
Za prvé zabíjí nadorové buňky samotné pomocí apoptózy. To je cílená buněčná smrt, kdy špatně fungující buňka umře a je to tak správně. U rakoviny bohužel tento mechanismus moc nefunguje, ale kyselina stearová tomu napomáhá.
Za druhé snižuje zánět ve střevech snížením zánětlivé aktivity imunitních buněk TH17.
Tady Nick ještě dodává, že ketony samy o sobě (hlavně zmiňovaná kyselina beta-hydroxymáselná) mohou snížit zánět a působit proti rakovině. Nejen, že sníží zánět, ale taky pomáhají s obnovou kmenových buňek ve střevní stěně plus ještě spouští některé důležité buněčné receptory. Pro více detailů Nick doporučuje tento článek publikovaný jeho spolužákem.
Takže kyselina stearová je silná protirakovinná látka. Nabízí se otázka, záleží na tom, jestli kyselinu stearovou jíme nebo ji vytváří bakterie ve střevech? Autoři studie poskytli i odpověď na toto. Myším s rakovinou tlustého střeva na klasické sacharidové stravě přidali do jídla stearovou kyselinu a fungovalo to.
Takže to chceme jíst, v čem to ale je?
Jak jsem říkal, je to nasycený tuk a typicky dostanete víc kyseliny stearové z ketogenní/carnivore stravy. Slovo stearic pochází z řeckého slova pro hovězí sádlo. Hovězí sádlo má zhruba 15-20% kyseliny stearové. Ale existuje pár ještě lepších zdrojů, například kakaové máslo (zhruba 34%) nebo bambucké máslo (30-50%).
Takže hovězí tuk obsahuje velké množství silně protirakovinné látky. Což je zajímavé, protože tradičně se tvrdí, že červené maso zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. Tak jak to je?
3 poznatky k tomuto zdánlivému paradoxu
Tady Nick upozorňuje na 3 body k zamyšlení.
Zaprvé: kyselina stearová je jen jedna látka z tisíců v hovězím mase. Například přesycení železem může ve špatném nutričním a genetickém kontextu zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva. Jedna studie nikdy neodhalí celou pravdu, ale je to součást celku.
Zadruhé se spoléháme na epidemiologické studie, protože pořádné studie na lidech nemůžeme dělat z již zmíněných etických důvodů. A epidemiologie je prostě velmi slabá věda, která nemůže nikdy z principu dokázat příčinnou souvislost. A obsahuje spoustu neměřených, matoucích proměnných a má další problémy. Takže může snadno falešně naznačit příčinu.
Zatřetí hodně závisí na celkovém stravování a metabolismu jedince. Nick uvádí následující příklad. Je možné, že tučný hovězí steak může napomáhat rakovinně u obézního člověka, který ho jí s hranolky smaženými v rostlinném průmyslovém oleji a zapíjí coca-colou? A ten samý tučný hovězí steak zároveň snižuje rakovinu, pokud ho jí zdravý člověk na čisté ketogenní stravě (čisté tady znamená z celistvých potravin a ne průmyslových keto tyčinek, keto zákusků atd.)?
Závěr
Je to jedna studie, ale ukázala silný efekt kyseliny stearové proti rakovině tlustého střeva. A takováto věda (kontrolní vs intervenční skupina lišící se v jedné proměnné) opravdu může ukázat příčinnou souvislost a ne jen souvislost.