Moje carnivore zkušenost s lymskou boreliózou od Alison Lyons

https://zerocarbzen.com/2015/04/15/my-zero-carb-experience-with-lyme-disease-by-alison-l
yons/

Alison
Lékařská rada moc nedávala smysl

Když jsem poprvé šla na gastro se všemi svými žaludečními problémy a potravinovými intolerancemi, snažili se mě dostat na dietu s nízkým FODMAP. Byla jsem zaražená, právě jsem řekla, že všechno kromě masa mi způsobuje zánět a dělá mi špatně. Na to mi tu říkáte, abych jedla dietu složenou pouze z potravin, ze kterých mám zánět a nemoc? Netřeba dodávat, že jsem se k žádnému z těchto lékařů nevrátila.

Zero Carb je opravdu jediný způsob, jak moje borelióza zůstává pod kontrolou a umožňuje mi být bez bolesti. Ale roky jsem bojovala s okolím kvůli veškerému tlaku od lékařů a rodiny, abych se neustále snažila dostat rostlinnou stravu zpět do mého jídelníčku. Navíc jsem neznala ani jednoho dalšího člověka, který by jedl výhradně carnivore diet, takže jsem se cítila izolovaná a nejistá ohledně cesty, kterou mi moje tělo říká, abych držela. Ve výsledku jsem na tom byla dost mizerně.

Od chvíle, kdy jsem na Facebooku našla skupinu Zero Carb Zeroing in on Health (prostřednictvím rozhovoru The Andersen Family, který se mnou sdílel můj přítel), moje myšlení se úplně obrátilo. Přestala jsem s tím bojovat. Uvědomila jsem si, že musím jen poslouchat své tělo a jíst tak, jak nejlépe reaguje. Říct všem svým lékařům a rodině, aby prostě přijali, že to tak je. Můj bože, jaký rozdíl to všechno udělalo – méně tlaku ze strany mého okolí, přátelství s ostatními lidmi, kteří jedí jako já, vědomí, že už nejsem sama. Vím, že to zní melodramaticky, ale narazit na komunitu Zero Carb a na všechny tyto lidi, kteří dodržují stravu bez rostlinných potravin, mi doslova zachránilo život na všech úrovních (emocionálně, psychicky i fyzicky).

Snahy vrátit rostliny do jídelníčku

Během let, co s tím bojuji, jsem se pokoušela pravidelně přidávat další potraviny (většinou proto, že to chtěli lidé z okolí), ale každá rostlinná potrava, kterou jsem zkusila, vyvolala negativní reakci. Pálení v tenkém střevě, chorobné nadýmání, bolesti hlavy, únava, vysoký krevní tlak. V říjnu 2013 jsem se vážně rozhodla, že musím zůstat jen u masa a přestat se snažit potěšit ostatní kolem sebe.

Nedávno jsem však vykolejila ještě jednou, když mě můj výživový poradce povzbudil, abych zkusila sníst borůvky. Bohužel, tento malý experiment mi způsobil VELKOU bolest. Způsobil, že mnoho dříve spících příznaků lymské boreliózy se vrátilo. Do té chvíle jsem už dlouhou dobu vůbec neměla chuť na sacharidy/cukr. Ale jakmile jsem zkusila ty borůvky, moje mozková chemie se z fruktózy prostě zbláznila a okamžitě jsem začala pociťovat OBROVSKÉ chutě na sacharidy/cukry.

Následujících pár týdnů jsem se přistihla, že nejsem schopna odolat své touze po dalším ovoci a byla jsem na tom pořád hůř. Konečně jsem se ovládla a teď jsem zpátky a jím zase jen maso. Touhy jsou téměř úplně pryč a – opět – se cítím mnohem lépe. V tuto chvíli se možná ptáte, jak dlouho jsem měla lymskou boreliózu a jak jsem se dostala k masité dietě?

Borelióza od klíštěte

V 8 letech mě kouslo klíště. Dostala jsem klasickou EM lymskou vyrážku (masivně mi zabírala celou vnitřní stranu pravého stehna). Když si toho máma konečně všimla, zpanikařila a vzala mě k lékaři. Máma je magor do zdraví, takže jsem během vyrůstání nesměla moc cukru. Žádné limonády, žádné sladkosti a jen velmi zřídka jsem měla povolený dezert. Jedli jsme většinou pečené kuře, rýži a zeleninu. Hodně jsem sportovala, ve škole se mi dařilo. Tehdy jsem měla velmi málo stresu, takže můj imunitní systém zůstal dostatečně silný, aby udržel lymskou bakterii v klidovém stavu.

S příchodem stresu všechno vyplavalo na povrch

Kolem 27 let jsem začala pracovat v šíleně stresující práci (v novinách s dlouhými hodinami a velmi nízkým platem) a najednou se u mě začaly objevovat podivné příznaky. Byla jsem nadšená triatlonem, a tak jsem se zoufale snažila příznaky ignorovat. Nechtěla jsem se vzdát tréninků a závodů.

Když se ohlédnu, jsem ohromena svou tvrdohlavostí a tím, jak jsem přes to všechno trénovala na triatlon – většinou to byla hluboká únava, bolesti hlavy a mlhavé myšlení. Vždy jsem byla vášnivým čtenářem a průměrně jsem zhltla asi 50 knih za rok. Ten rok jsem zvládla jen jednu. Myslela jsem, že dostávám ADD pro dospělé nebo tak něco. Veškerou únavu a bolesti hlavy jsem připisovala stresu z práce. Ale ještě jsem si neuvědomila, že stres narušuje můj imunitní systém a umožňuje lymské bakterii prosperovat. Konečně jsem si našla jinou práci a – v den, který měl být mým prvním v nové práci – jsem šla na svůj obvyklý ranní běh. Asi v polovině mě napadl pes. Kontrola zvířat psa nikdy nenašla, takže jsem byla nucena souhlasit s vakcínou proti vzteklině.

Vakcína proti vzteklině narušila imunitu

To byla poslední kapka k narušení mého imunitního systému. Po těch injekcích proti vzteklině mi znecitlivěla levá ruka, pak levá noha a pak se mi rozvinula částečná obrna levé strany obličeje (oslabení svalů v části tváře). Nemohla jsem chodit, což mě jako vytrvalostního sportovce šíleně štvalo. Před pouhými 3 měsíci jsem dokončila svůj první MS150 (závod, který získává peníze na výzkum roztroušené sklerózy). Roztroušená skleróza byla první možnou diagnózou, kterou pro mě měli. Z té ironie se mi udělalo špatně.

Další a další příznaky

Spustila se lavina dalších příznaků a jedním z nich byl tinnitus (hučení/šumění v uších). Kvůli hlasitému zvonění v uších jsem skoro nikoho neslyšela. Někdo na nástěnce RS (roztroušená skleróza) mi řekl, že RS a borelióza jsou často vzájemně špatně diagnostikovány. Příznaky jsou velmi podobné, ale tinnitus je jeden z příznaků, který je velmi specifický pro boreliózu. Jakmile jsem si přečetla slovo borelióza, moje paměť se vrátila do dětství ke kousnutí klíštěte.

Potvrzení boreliózy

Našla jsem odborníka na lymskou boreliózu, ten udělal všechny správné testy a samo, že to byla borelióza. Bála jsem se vysokých dávek dlouhodobé antibiotické léčby obvykle předepsané pro boreliózu. Nechtěla jsem si poškodit žaludek, a tak jsem trvala na tom, že nejprve zkusím léčit boreliózu pomocí bylinného protokolu.

Stovky pilulek denně

Rok jsem brala asi 160-200 pilulek denně a změnila jsem svůj jídelníček (žádné ovoce/sacharidy/cukry na krmení boreliózy a žádný lepek/lilkovitá zelenina/zánětlivá jídla) a všechno začalo fungovat. Můj imunitní systém byl znovu posílen a znovu schopen potlačit lymskou bakterii.

Pak se objevily žaludeční potíže

Když příznaky konečně začaly mizet, náhle jsem začala mít žaludeční problémy. Můj žaludek se nafoukl a vypadala jsem jako v 8. měsíci těhotenství. Nechala jsem si udělat spoustu testů a nakonec se rozhodla vyzkoušet eliminační dietu. Zjistila jsem, že na vině bylo stopové množství lepku. Začala jsem být ostražitější, pokud jde o lepek, a bolest a nadýmání v mém břiše samozřejmě zmizely.

O pár týdnů později se mi žaludek znovu nafoukl. Udělala jsem další eliminační dietu a přidávala potraviny zpět jednu po druhé a zjistila jsem, že tentokrát jsou problémem mléčné výrobky. Odstranila jsem všechny mléčné výrobky, na několik týdnů se cítila lépe, pak bum, žaludek se znovu nafoukl. Znovu všechny potraviny ven a po jedné vracet. Tentokrát jsem zjistila, že problémem je sója.

Po roce vyřazování problematických potravin

Tento šílený cyklus trval asi rok, dokud jsem se neskončila na bramborách a slunečnicových semíncích. To jsem byla vegetariánem 14 let a odmítala jsem se pokusit přidat maso. Ale – protože jsem jedla jen brambory a slunečnicová semínka – začala jsem mít velký nedostatek živin a začaly se mi kazit ledviny. Všichni moji doktoři mě nakonec zahnali do kouta a řekli, že jestli chci žít, tak budu muset znovu jíst maso.

Nakonec nezbylo než zařadit maso

Začala jsem s kuřecím. Téměř okamžitě se mi zlepšila funkce ledvin a začala jsem se cítit lépe. Pomalu jsem se propracovala k tomu, že jsem zařadila hovězí a krůtí maso. Vlastně jsem se poprvé po letech začala cítit dobře.

Tlak okolí na zařazení rostlin

Ale celá moje rodina, přátelé a lékaři na mě stále vyvíjeli obrovský tlak, abych zjistila, co je s mým žaludkem špatně. Povzbuzovali mě, abych to vyřešila a vrátila do stravy zeleninu. Takže – i když jsem se cítila mnohem lépe jen na mase – jsem na naléhání okolí neustále testovala potraviny. „A co MOŘSKÉ ŘASY? Co tohle? Co toto?“ Všichni se neustále snažili vymyslet něco, co by mohlo fungovat, a tlačili na mě, abych to zkusila. Nakonec jsem podlehla a VŽDYCKY reagovala hrozně. Toto testování různých potravin udržovalo mé tělo a zejména můj trávicí trakt v neustálém zánětu. Noční můra.

Pak jsem začala reagovat na některá jídla, která – až do této chvíle – byla bezpečná… jako kuře. Nemohla jsem přijít na to, co se děje, dokud jsem nezačala číst o tom, jak častá je propustnost střev u lymské boreliózy. Konečně mi došlo, že jsem ztratila schopnost jíst jídlo, když jsem ho jedla příliš mnoho dní za sebou nebo v příliš velkém množství (cokoli nad čtvrt kila zaráz bylo problematické).

V okamžiku, kdy jsem to zjistila, jsem už ztratila kuřecí, hovězí, krůtí, vepřové, bizoní a jehněčí. Takže poslední asi 2 roky jím hlavně ryby, kachnu, losa, klokaní a zvěřinu. Pokud se budu držet jen tohoto masa a budu si dávat pozor na množství, které jím, a na frekvenci, s jakou je jím, budu bez bolesti.

Léčba propustnosti střeva

Pracovala jsem s odborníkem na výživu na vyléčení propustného střeva. Spousta probiotik / šťáva z kysaného zelí (nedokážu si poradit s vlákninou v zelí), kolostrum, rybí oleje, enzymy, stopové minerály, MSM atd. Zjistili jsme, že mám také plísňovou infekci, která přispívá k propustnému střevu a potravinovým intolerancím. Takže jsem brala hodně oreganového oleje a monolaurin, což jsou v podstatě přírodní antibiotika/antimykotika na hubení plísní/kvasinek.

Mám také několik mutací genu MTHFR, takže na konci loňského roku jsem přidala B12 a folát (B9). Zlepšila jsem se natolik, že jsem schopna velmi opatrně zařadit citron a limetku, na které jsem si dříve vyvinula intoleranci. Ale můžu jen velmi malé množství každých pár dní.

Tlak odborníka, ať zkusím bobule

S tímto malým vítězstvím na mě můj odborník na výživu vyvíjel tlak, abych otestovala bobule. Tohle byla obrovská, obrovská, obrovská chyba. Když se ohlédnu zpět, nevím, co si myslel, když navrhoval bobule. Bobule byly impozantní selhání. Zareagovala jsem příšerně a na tom cukru mi explodoval mozek. Úplně jsem se zbláznila touhou po cukru. Neuvědomila jsem si, jak konzumace pouze masité stravy úplně odstranila všechny mé chutě na sladké.

Zoufale jsem se snažila přidávat potraviny zpět jen kvůli tlaku ze strany lékařů a rodiny kolem mě a kvůli izolaci. Tu jsem cítila, protože jsem tímto zvláštním způsobem jedla úplně sama. Ne proto, že bych po nějakém z těchto jídel toužila. Chutě se mi tak vymkly kontrole, že jsem zjistila, že jsem úplně neschopná odolat touze po dalším cukru a začala jsem jíst datle. Reagovala jsem na ně příšerně a snězení jediného sousta způsobilo 4-7 dní neuvěřitelných bolestí. Ale stejně jsem je nemohla přestat jíst. Bylo to strašné.

Po zařazení ovoce se vrátily symptomy boreliózy

Až dosud byly symptomy boreliózy v úplné remisi téměř 3 roky dodržováním carnivore stravy. Ale tato malá ovocná eskapáda způsobila, že se bakterie boreliózy znovu vynořily na povrch a všechny mé příznaky se vrátily. Byla jsem zničená. Nicméně… Uprostřed tohoto zmatku jsem narazila na rozhovor o rodině Andersenových. Byla jsem tak nadšená, že jsem našla někoho, kdo si prošel podobnými okolnostmi, ale podařilo se mu vše dostat pod kontrolu pomocí carnivore stravy.

Když jsem začala číst zbytek blogu Esmee (https://zerocarbzen.com), kde byl zveřejněn rozhovor The Andersen Family, zjistila jsem, že existuje spousta lidí, kteří jedli stravu pouze z masa. Byla jsem tak šťastná a ulevilo, když jsem zjistila, že i jiní jedí tímto způsobem, že jsem skoro plakala. Izolace, kterou jsem po tolik let pociťovala kvůli svým dietním omezením, mi způsobila mnohem více utrpení než skutečný nedostatek rostlinné potravy. S tímto objevem se toho pro mě za posledních pár týdnů hodně změnilo. Uvědomila jsem si, že jsem přitěžovala sobě i svým financím léčením žaludku a kvůli čemu? Kvůli borelióze NIKDY nebudu moci jíst ovoce ani jiné rostlinné potraviny.

Pocit svobody a radosti

Poprvé se cítím svobodná plně přijmout to, že jsem krvežíznivý bezskrupulózní masožravec😉. Je mnohem snažší jíst pouze maso, když mám podpůrnou skupinu a když jsem prošla tolik podpůrných článků zveřejněných v komunitě Zero Carb na Facebooku Zeroing in on Health. Mnoho z těchto nových zdrojů jsem sdílela se svými rodiči a nejlepším přítelem, a to pomohlo ulevit i jim. Přestali na mě tolik tlačit, abych zkusila zařadit zpět do svého jídelníčku různé rostlinné potraviny. Ve skutečnosti četli tolik materiálu z blogu Esmee, že začínají být trochu zvědaví na výhody, které jim Zero Carb může nabídnout.

Takže jo, byla to sakra jízda na horské dráze. Docela mě znepokojilo, že se znovu objevily příznaky lymské boreliózy, ale teď, když vím, že nepotřebuji žádné rostlinné potraviny, abych byla dokonale zdravá, očekávám brzké zlepšení. Před ovocným flámem jsem nějakou dobu jedla pouze maso a cítila jsem se tak dobře, že jsem mohla znovu začít cvičit, zejména plavání. Těším se, že se k tomu v blízké budoucnosti vrátím. Od debaklu s bobulemi jsem nyní plně na palubě Zero Carb a konečně si uvědomuji, že – pro mě – neexistuje žádná míra s ovocem nebo jinou rostlinnou stravou. I nepatrné množství způsobí, že se úplně zblázním chutěmi a bolestí.

Lékař mě svými doporučeními udržoval ve stavu chronického zánětu

Doporučení mého lékaře, abych neustále zkoušela různé doplňky stravy, léky a potraviny, mě jen udržovala ve stavu chronického zánětu a bolesti. Rozhodla jsem se tedy udělat to, co je pro mé tělo nejlepší, a od této chvíle se zdržet veškeré rostlinné stravy. Stále užívám několik doplňků, jako jsou probiotika, enzymy a bylinky na podporu imunity. Nicméně pro teď jsem skončila s přidáváním dalších. Myslím, že pokud zůstanu u doplňků, které už několik let bezpečně beru – a budu jíst pouze maso a pít pouze vodu – lymské bakterie se vrátí do remise a mohou časem z mého těla zmizet. Příběh Charlene Andersenové mi dal velkou naději. Děkuji, že jste mě vyslechli a umožnili mi sdílet můj příběh. Možná to bude inspirovat ostatní s boreliózou, aby vyzkoušeli Zero Carb, carnivore stravu a zjistili, zda jim to pomůže na jejich vlastní cestě zpět k blahobytu.