Přečetl jsem si tuto zajímavou studii a v tomto příspěvku vám shrnu informace z ní. Jde o dlouhověkost.
Pokud v tomto příspěvku narazíte na číslo v závorce, jde o odkaz na zdroj ze studie. V originále studie se můžete podívat a pročíst si uvedený zdroj.
Ručně stručně
Na světě platí: čím víc masa lidé jí, tím déle se dožívají a tím menší je dětská úmrtnost.
Má to háček
Celá studie má jeden háček, a to, že se jedná o pozorovací epidemiologii. Takové studie jsou slabé vědecké důkazy, které nikdy nemohou prokázat příčinnou souvislost. Mohou pouze ukázat sovislost. To znamená, že vyšší konzumace masa souvisí s delší délkou života. Studie neprokazuje, že by vyšší konzumace masa byla příčinou delšího života.
Nicméně dá se taková studie použít na vyvrácení tvrzení. Nejde s ní prokázat tvrzení více masa zvyšuje dlouhověkost. Jde s ní ale vyvrátit více masa zkracuje život. Existují zažité mýty, které ne a ne vymřít. Například, že maso způsobuje rakovinu. Tato studie takový mýtus vyvrací. Evidentně čím více masa lidé jí, tím déle žijí. A ne, že dostanou rakovinu a zemřou.
Další fakt, co je trošku na škodu je, že se studie dívala jen na maso obecně. Žádné rozdělení třeba na červené, drůbeží, ryby atd. Nicméně autoři sami vysvětlují, že to by nebylo technicky úplně reálné.
Rozsah dat
Studie se dívala na 175 různých států a území po celém světě. Prakticky to pokrylo asi 90 % populace světa. Autoři vzali v úvahu všechna území, ke kterým získali oficiální údaje.
Co vzít v úvahu
Autoři porovnávali jednotlivé země s ohledem na další faktory, které můžou ovlivnit výsledky. Tyto faktory jsou:
- množství skonzumovaných kalorií
- hrubý národní produkt
- urbanizace
- obezita
- úroveň vzdělání
To znamená, že když porovnávali jednotlivé země, dívali se aby porovnávali populace se stejnými uvedenými podmínkami.
Výsledky nejsou ovlivněny například úrovní vzdělání. V zemích s vyšší úrovní vzdělání se dá očekávat větší délka života (lidé například mají větší povědomí o zdravých návycích, ví, co je nebezpečné atd.). Tenhle faktor ale v této studii nehrál roli.
Stejně tak se nedá říct, že lidé co jí víc masa se víc dožívají, protože celkově jí méně kalorií.
To, že se lidé konzumující více masa více dožívají, musí mít nějaké jiné vysvětlení.
Dětská úmrtnost
Autoři se také podívali na dětskou úmrtnost a její souvislost s konzumací masa. Čím více masa se v dané zemi konzumuje, tím menší je tam úmrtnost dětí do 5 let.
Motivace autorů studie
Autoři chtěli ukázat, jak moc vegetariánská strava prodlužuje život. Vegetariánská strava je často považovaná za velice zdravou. To je zažitý mýtus a v diskusi ke studii autoři krásně vysvětlují, kde se vzal a proč to tak může vypadat.
Dvě hlavní skupiny maso a sacharidové plodiny
Takhle vědci vysvětlili rozdělení potravin do dvou hlavních skupin, maso a sacharidové plodiny:
Obiloviny, škroby a cukry jsou především zdroje energie, které neposkytují velké spektrum živin. Byly seskupeny a byla vytvořena nová proměnná „sacharidové plodiny“ jako nezávislá kontrastní proměnná k masu. Dalším důvodem pro toto sloučení je, že maso zajišťovalo více než 50 % energetických potřeb před zavedením zemědělství přibližně před 11 000–9 000 lety (26). Zato sacharidové potraviny se v dnešní dobe staly zdrojem více než 50 % současných energetických potřeb člověka.
Středomořská strava
Středomořská strava je obecně považována za velice zdravou. Tato studie ukázala, že i v rámci středomořské stravy jsou na tom lépe lidé s vyšší konzumací masa. Větší dlouhověkost, menší dětská úmrtnost.
Síla souvislosti mezi konzumací masa a dlouhověkostí
V naprosté většině případů byla souvislost silná. Je za tím spousta složité statistiky, které sám nerozumím. Ale šlo o statisticky významnou souvislost. Studie rozdělila svět na 6 regionů. Pouze v jednom regionu (jihovýchodní Asie) byla souvislost nelineární. Vědci poukázali na malou rozmanitost vzorků pro daný region. V podstatě jsou všechna data pro daný region na stejno.
Výňatky ze závěrečné diskuse studie a překlady úvah autorů
Důležitost masa pro lidské tělo
Maso má oproti potravinám rostlinného původu výhody v tom, že obsahuje kompletní bílkoviny se všemi esenciálními aminokyselinami, je bohaté na vitamíny, zejména vitamín B12, a všechny esenciální minerály. Má významnou roli nejen při udržování zdraví, vývoje a správného růstu (59), ale také hraje důležitou evoluční roli u homininů po dobu přibližně 2,6 milionů let (60, 61).
Mezi výhody konzumace masa patří lepší fyzický růst a vývoj (62), optimální kojení novorozenců a růst potomstva (63). Lidská adaptace na konzumaci masa a mechanismus trávení masa (6,59,62,64–67) byly podpořeny studiemi lidské stravy. To se také odráží v důležitosti konzumace masa po celý lidský život (5,60,68). Jezení masa je historicky součástí lidské kultury (62,69–72).
Nasycené tuky jsou kardioprotektivní
Studie více než 218 000 dospělých z více než 50 zemí celého světa naznačuje, že pravidelná konzumace nezpracovaného masa může snížit riziko předčasného úmrtí a může zvýšit lidskou dlouhověkost (73). Nedávné dietní doporučení zveřejněné Lancet Public Health obhajuje zvýšení konzumace masa pro dobro našeho srdce a dlouhověkost (74). Tato studie také zdůrazňuje, že nasycené tuky v mase jsou kardioprotektivní a také to, že maso obsahuje mnoho vitamínů a esenciálních aminokyselin (73,74).
Důkazy očerňující maso jsou všechny slabé
Nedávná epidemiologická literatura zdůrazňuje, že rostoucí spotřeba masa, zejména v jeho zpracované formě, může mít nepříznivé zdravotní účinky, jako je rakovina, (8) kardiovaskulární onemocnění, (75) obezita (31,76–78) a diabetes (79). Neexistují však žádné silné důkazy z klinických studií, které by konsolidovaly domnělé negativní účinky konzumace zpracovaného masa na lidské zdraví (21).
Statistická zjištění naší studie jednoznačně ukazují, že konzumace masa nezávisle na dalších proměnných prospívá délce života.
Nutrienty v mase
Maso obsahuje vysoký obsah bílkovin se všemi esenciálními aminokyselinami a je dobrým zdrojem minerálů (železo, fosfor, selen a zinek) a vitamínů (B12, B6, K, cholin, niacin, riboflavin). Zjednodušeně řečeno: člověk (zvíře), který konzumuje tělo jiného zvířete, dostává prakticky všechny složky vlastního těla. V poslední době masivní zemědělská výroba a pokročilé technologie výroby potravin umožnily nahradit prospěšné živiny z masa jinými produkty zemědělského průmyslu a/nebo syntetickými chemikáliemi. Například bílkoviny lze získat začleněním ořechů a luštěnin do stravy. Vitamin B12 lze získat ze sýrů, vajec, mléka a uměle obohacených pilulek.
Pečlivě plánovaná vegetariánská strava, včetně veganské, může být nutričně adekvátní a vhodná pro různé jedince ve všech fázích života (84,85). To ale jen proto, že svým nutričním složením dostatečně napodobuje a nahrazuje to, co běžně poskytuje maso. Tento technologický vývoj poskytuje jednotlivcům příležitost vybrat si své stravovací chování na základě náboženských a etických zájmů. Mnoho lidských jídelníčků tradičně zahrnuje maso, aby lidem s vysokou fyzickou aktivitou, poskytlo možnosti pro syntézu svalové tkáně a podporu regenerace, zvýšenou hustotu kostí a transport kyslíku (84). Dnes jsou dietologové schopni tvořit jídelníčky pro sportovce založené na vegetariánských potravinách (84).
Slabé studie podporující vegetariánství
Vzhledem k tomu, že mnoho prospěšných živin nacházejících se v mase lze nyní nahradit vegetariánskými zdroji, stále více lidí si klade otázku, zda je konzumace masa nezbytná (84). V posledních desetiletích se řada studií zastávala toho, že vegetariánská nebo rostlinná strava může přispívat k nízké úmrtnosti a vysoké dlouhověkosti. Tyto studie byly kritizovány kvůli pochybným návrhům studií:
- zatížení matoucími faktory
- jednostranně vybrané populace
Zatížení matoucími faktory
Zdravotní účinky vegetariánské stravy mohou být pouze vnímaným přínosem. Zjištěná korelace mezi vegetariánstvím a vysokou očekávanou délkou života nemusí nutně záviset na jejich stravě, ale spíše na životním stylu, který vegetariáni udržují (18). Je důležité si uvědomit, že vegetariáni (zejména v západních zemích) bývají více „zdraví“ s celkově zdravějším životním stylem než ostatní lidé. Dvě studie provedené mezi Brity ukázaly, že vegetariáni a nevegetariáni měli velmi malý (20) nebo dokonce žádný rozdíl (19) v očekávané délce života, pokud byly brány v úvahu další faktory zdravého životního stylu. Studie zahrnující 243 096 dospělých v Austrálii odhalila, že ochranné účinky variací vegetariánské stravy (semivegetariáni nebo pesco-vegetariáni) na očekávanou délku života závisejí na mnoha potenciálních matoucích faktorech. Například věk, kouření, konzumace alkoholu, historie diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění (18). Je zřejmé, že obhajoba vegetariánství za účelem zvýšení dlouhověkosti nemusí být objektivní (15).
Jednostranně vybrané populace
Návrhy studií vegetariánství byly chybné v tom, že výzkumné subjekty nebyly reprezentativní pro běžnou populaci (86). S výjimkou Indie a některých buddhistických kultur je vegetariánství praktikováno malým procentem světové populace. V této souvislosti byla zkoumána skupina adventistů sedmého dne, aby se prokázal vztah mezi vegetariánstvím a očekávanou délkou života (12–14). Studie na neadventistických vegetariánech však ukázaly nulovou nebo velmi slabou korelaci mezi vegetariánskou stravou a dlouhověkostí (86). Populace adventistů sedmého dne se totiž zabývá prospěšným životním stylem, který zahrnuje nekouření, pravidelné cvičení a udržování normální tělesné hmotnosti (87,88).
Proč mohou být vegetariáni zdraví?
- Studie na vegetariánech jsou někdy jen z vyspělých zemí (Německo, Británie, Amerika). V těchto zemích mají vegetariáni přístup k doplňkům, které nahrazují maso.
- Jíst vegetariánskou stravu a identifikace jako vegetarián jsou dvě různé věci. Ruby (2012) a Rosenfeld a Burrow (3,69) dospěli k závěru, že většina vegetariánů, kteří se tak sami identifikují, jí stále příležitostně maso. To jim teoreticky umožňuje absorbovat jedinečné živiny z masa (69).
- Mnoho vegetariánů nedrží bezmasou dietu od narození. Místo toho se mnozí rozhodli v určité fázi svého dospělého života vyhýbat se konzumaci masa (94). Jejich dietní omezení tak minulo období kritického růstu a vývoje – dětství a ranou adolescenci.
- Mnoho vegetariánů zařazuje mléčné výrobky do svého jídelníčku (např. hinduisté). Ty obsahují živočišné bílkoviny a minerální látky v poměru podobném masu.
Nasycené tuky
Nasycené tuky v červeném mase jsou spojovány s nástupem aterosklerózy. Tato hypotéza však byla založena na observačních studiích nebo studiích na zvířatech, namísto na randomizovaných kontrolovaných studiích (95). Proto byl tento závěr předmětem diskuse (96,97). Ukázalo se, že nízkotučná strava snížila cholesterol v séru, ale nesnížila výskyt kardiovaskulárních onemocnění ani úmrtnost (98). Doporučení zdravé výživy lidem radí, aby jejich strava obsahovala méně nasycených tuků a více polynenasycených tuků. Je ale zajímavé, že když se nasycené tuky ve stravě nahrazují polynenasycenými tuky, kardiovaskulární příhody nebo úmrtnost se přesvědčivě nesníží (99).
A co sacharidové plodiny a délka života?
Dalším zjištěním v této studii dlouhověkosti je, že sacharidové plodiny korelují s očekávanou délkou života slabě nebo dokonce negativně. Toto zjištění je podpořeno několika etnologickými a archeologickými studiemi, které dospěly k závěru, že přechod na obilnou stravu způsobil zkrácení průměrné délky života (74,101–103). Obiloviny mají obecně nižší nutriční hodnotu.
Předchozí studie kontroverzně prokázaly negativní zdravotní účinky vybraných skupin masa, zejména červeného masa, na lidské zdraví (100). Řada systematických přehledů, však dospěla k závěru, že chybí dostatečné důkazy. Chybí důkazy, které by prokázaly, že červené maso a zpracované maso přispívá ke kardiovaskulárním onemocněním (104–106) úmrtnosti na rakovinu (104,106,107) a úmrtnosti z jakýchkoliv příčin (105).