Minule jsem psal o tom, jak jsou svaly dobré z hlediska délky dožití. A co mozek a naše kognitivní funkce? Je vůbec pohyb a používání svalů dobré pro mozek?
Asi už tušíte, že odpověď je ano. Jak konkrétně to funguje? Zde je studie zkoumající komunikaci ze svalů do mozku. Ve svalech při cvičení vznikají molekuly zvané myokiny. Ty jsou velmi prospěšné pro mozek i tělo celkově. Autoři poskytli shrnutí ve 4 bodech:
- molekuly vzniklé ve svalech hrají klíčovou roli, co se kognitivních funkcí a nálady týče
- myokiny spouští mechanismy, které zlepšují paměť a učení
- metabolické a svalové poruchy narušují funkce mozku
- cvičení zlepšuje spojení mezi svaly a mozkem, náladu a kognitivní funkce
Myokiny fungují protizánětlivě
Myokiny jsou i protizánětlivé. A zánět je společný jmenovatel pro snad všechny zdravotní obtíže. To je jeden z důvodů, proč jsou rostlinné oleje tak špatné a proč je nízkosacharidová strava tak dobrá. Oleje jsou prozánětlivé, strava bez sacharidů naopak zánět omezuje. Viz hodnoty CRP v krvi u lidí na carnivore/keto diet.
Cvičení a paměť
Zde další studie s výstižným názvem: Cvičení zvětšuje hipokampus a zlepšuje paměť. Hipokampus je část mozku, která se na stáří zmenšuje, to vede k horší paměti a vyššímu riziku demence. Pokud se chcete vyhnout demenci, tak cvičení a celkově zůstat aktivní je velice rozumná cesta.
Sarkopinie je problém. Jedná se o úbytek svaloviny na stáří. Takoví lidé častěji trpí kognitivním úpadkem. Ztráta svaloviny způsobuje, že mozek je zranitelnější vůči dysfunkci a nemocem. Naopak cvičení zlepšuje paměť, rychlost zpracování informací v mozku a výkonné funkce.
Další zdroj ukazuje podobné výsledky. Tady se autoři zaměřují hlavně na neuroprotektivní funkci cvičení. Studie shrnuje výsledky cvičení jako ochrany proti nemocem:
Tohle jsou dost závažné věci.
Další mechanismus, jak cvičení podporuje zdraví mozku
Existuje látka v mozku, kterou nazýváme BDNF (Brain-derived neurotrophic factor). Tady se odkážu na článek z webu codeoflife. Je to látka dobrá pro paměť a učení. Zde autoři na myších ukázali, jak cvičení zvyšuje hladinu BDNF v mozku. Pro nás je to ale zajímavé ještě z jiného hlediska. Cvičení zvyšuje kyselinu beta-hydroxymáselnou. Tohle je velice důležité.
Na jiných místech zde často mluvím o ketolátkách nebo ketogenní stravě. To je strava s tak nízkým obsahem sacharidů, že tělo vytváří ketony a kyselina beta-hydroxymáslená je jeden z ketonů a dá se říct, že ten hlavní. Tohle je ta látka tak prospěšná pro naše tělo.
V oné studii ukázali autoři, že hladina BDNF (látky zlepšující paměť a učení) je vyšší právě díky zvýšení kyseliny beta-hydroxymáselné (zvýšení ketonů). To ovšem znamená, že ketogenní strava je neuroprotektivní. A to je pravda a přesně se to shoduje s tím, co říká literatura. O tom, jak funguje ketogenní strava pro lidi s mentálním onemocněním jsem už psal.
Dohromady to už pěkně dává smysl. Takže ketogenní strava (skoro bez sacharidů) je prospěšná pro mozek. Cvičení je prospěšné pro mozek. Jeden z mechanismů prospěšnosti pro mozek je společný pro cvičení i ketogenní stravu.
Stručně
Nejezte moc sacharidů, hodně se hýbejte a vaše šance na věci jako demence nebo Alzheimer dramaticky klesne. A to dramaticky není přehánění.